Všechno, co jste chtěli vědět o Krumlově, ale báli jste se zeptat.
Město Český Krumlov projednává možnosti odkoupení čistírny odpadních vod [TISKOVÁ ZPRÁVA]01. února 2019 14:52 / Autor: Jan Bohdal

Zastupitelstvo města Český Krumlov ve čtvrtek 31. ledna 2019 projednávalo záměr podání nabídek na koupi čistírny odpadních vod a obchvatného kanálu. Celková cena nabídek dosahuje 230 milionů korun, jedná se tak o největší investici za posledních 25 let. Před samotným zasedáním město obdrželo řadu otázek, námitek, a informací vzbuzujících pochybnosti o výhodnosti této majetkové transakce. Proto se čtvrteční jednání zaměřilo výhradně na diskuzi k danému tématu a vlastní schválení podání nabídek je naplánováno na únor. Tuto dobu využije město ke zpracování podrobnějšího podkladového materiálu a zodpovězení relevantních otázek a případných nejasností.

O koupi čistírny odpadních vod (dále jen ČOV) a obchvatného kanálu, jejichž vlastníci jsou několik let v konkurzním řízení, město Český Krumlov usiluje řadu let. Po mnoha jednáních s insolvenčními správci se podařilo vyjednat základní kupní podmínky, jež by umožnily získat tento strategický majetek. Za ČOV město navrhuje zaplatit 180 milionů korun, za obchvatný kanál 50 milionů.

V zastupitelstvu však zatím nedošlo k názorové shodě. Navíc se v poslední době ve veřejném prostoru objevují dotazy, připomínky i nepravdivé informace od anonymních pisatelů, kteří cílí na zpochybnění celé transakce odkoupení čistírny. „Došli jsme k závěru, že bude rozumné absolvovat diskuzi, zaznamenat případně další otázky a výstupy a posunout hlasování o podání nabídek na únorové zasedání. Během následujícího měsíce připravíme podrobné podklady, ve kterých se vypořádáme s dotazy a vysvětlíme případné nejasnosti, než předložíme zastupitelstvu vlastní koupi,“uvedl starosta Dalibor Carda.

Na otázky, které na jednání pokládali zastupitelé, odpovídal Jiří Heřman, předseda představenstva společnosti ČEVAK a odborník na danou problematiku. Jednalo se například o možnost odkoupení pouze obchvatného kanálu bez čistírny, ovšem taková transakce není s největší pravděpodobností realizovatelná. Jedním z argumentů zastupitelů byla také energetická náročnost současné čistírny, jejíž kapacita je mnohonásobně vyšší, než by samo město využilo. Tuto domněnku Jiří Heřman objasnil s tím, že čistírna může bez problémů fungovat v režimu tak, aby pokryla pouze požadované množství odpadních vod, pokud by nebyla poptávka po plné kapacitě. V současné době čistírnu využívá město Český Krumlov, město Větřní a provoz papíren JIP Větřní.

Pokud by podání nabídky zastupitelstvo na únorovém jednání schválilo, bude následně záležet na obou prodávajících, kterými jsou ČOV Český Krumlov s.r.o. a JIP Větřní a.s., zda akceptují nabízené kupní ceny. Pokud se tak stane, budou vypracovány finální verze kupních smluv a zastupitelstvo města bude rozhodovat o jejich konečném schválení. Získáním čistírny i kanálu do vlastnictví by město definitivně odstranilo riziko, zda a jakým způsobem bude (v budoucnosti) zajištěno odvádění a čištění městských odpadních vod včetně nárustu cen za tyto služby.

„Posouzení koupě jsme se důkladně věnovali, stejně tak alternativnímu řešení – výstavbě nové ČOV, která by vyšla na 330 milionů korun (pozn.: cena bez DPH), také proto se nakonec přikláníme k variantě odkoupení,“doplňuje místostarosta Josef Hermann.

Musí město vlastnit čistírnu odpadních vod?

Město musí svým občanům zajistit odvádění a čištění odpadních vod. V mnoha případech se tak děje také prostřednictvím právnické osoby, která je v rukou veřejného subjektu, v němž má dané město určitý podíl na rozhodování. Existují i případy, kdy jde o ryze soukromý subjekt. Toto uspořádání může pracovat (a v praxi i pracuje) velmi dobře, ovšem za podmínky, že zmíněný soukromý subjekt je stabilní a má zájem na dlouhodobě udržitelném fungování a na rozvoji majetku, který je k takové činnosti zapotřebí.

V případě Českého Krumlova je potřebný majetek (ČOV a obchvatného kanálu) v držení dvou subjektů (ČOV Český Krumlov s.r.o. a JIP Větřní a.s.), které nelze považovat za stabilní, a přinejmenším jeden z nich nedává do budoucna žádné záruky, že by se stabilním stal. JIP Větřní z tohoto pohledu stabilní nebude, protože nelze nijak zaručit, že výroba, pro níž je dnes čištění odpadních vod klíčovou službou, bude alespoň v dnešním rozsahu i nadále pokračovat.

Nepředvídatelnost budoucích vlastnických vztahů a z ní plynoucích náhlých změn nákladů na čištění odpadních vod se projevila i v minulých letech. Před dramatickými dopady možných změn město a jeho občany chránil pouze systém dlouhodobých smluv, který však v příštím roce skončí.

Získání ČOV a obchvatného kanálu do majetku města je prakticky jedinou možností, jak trvale zajistit kontrolovatelnou udržitelnost majetkových a provozních vztahů, jež jsou pro naplnění potřeb města nezbytnou podmínkou.

Další možná řešení

Řešení, kdy by město nemuselo čistírnu odkupovat, existují a byla velmi pečlivě zmapována na úrovni technickoekonomické studie. Výstavba vlastní ČOV a nutné navazující kanalizace je technicky realizovatelná, ale také investičně náročnější – odborný odhad propočetl náklady ve výši cca 330 milionů korun bez DPH. Ekonomicky je z dlouhodobého hlediska přibližně srovnatelná.

Její uskutečnění je logicky vázáno na provedení řady předchozích úkonů (zejména změny územního plánu) a doprovodných opatření řešících dopady výstavby kanalizace na dopravní situaci ve městě apod. Reálně by tudíž mohla začít fungovat až v horizontu minimálně pěti, spíše však více let. Po tuto dobu by musely prostředky vybrané na stočném směřovat do stávajícího (neperspektivního) majetku a pro budoucí (perspektivní) řešení by byly ztracené. Tato varianta také rezignuje na řešení potřeb města Větřní, které čistírnu využívá.

Koupi ČOV a obchvatného kanálu tak vedení města považuje jako jedno z technicky, provozně i ekonomicky nejracionálnějších řešení.

Financování, návratnost celkové investice a promítnutí koupě do ceny stočného

Celková pořizovací cena 230 milionů korun by byla financována z dlouhodobého bankovního úvěru s předpokládanou dobou splácení úvěru cca 15 let. Hlavním zdrojem pro splácení úvěru vč. úroků z něj by bylo nájemné za pronájem ČOV a kanálu. Roční nájemné se předpokládá ve výši cca 20 milionů korun. Hrubá návratnost pořizovacích nákladů by byla v souladu s dobou splácení bankovního úvěru, tj. cca 15 let. Nezbytné následné budoucí investice mohou být hrazeny způsobem, který ukáže vlastní provoz souboru ČOV a jeho ekonomika.

Nákladové dopady do stočného lze definitivně upřesnit teprve po uzavření koncesního řízení. Předběžně však lze uvést, že stávající stočné pokrývá nezbytné provozní náklady odvádění i čištění odpadních vod, ale nepokrývá plnou obnovu ČOV ani obchvatného kanálu, v případě obchvatného kanálu pravděpodobně ani dostatečnou údržbu a částečnou obnovu. Město také odhaduje, že stočné ve stávající výši by mělo tyto krátkodobé potřeby pokrýt.

Nájemné z nově nabytého majetku by mělo zajistit pokrytí investičního úvěru použitého na koupi. Přibližně lze počítat tak, že navýšení nájemného o 0,9 milionu korun znamená zvýšení stočného o cca 1 Kč/m3. Bylo by tedy nutné zvýšit stávající nájemné tak, že zatížení stočného stoupne o cca 21 Kč/m3. Tímto navýšením, jakkoli se na první pohled zdá drastické, by se souhrn vodného a stočného v Českém Krumlově dostal přibližně do oblasti celostátního průměru.

Historie a současný stav

Tovární papírenská výroba se v povodí Horní Vltavy intenzivně rozvíjela již před koncem 19. století. Znečišťování Vltavy odpadními vodami z výroby však způsobovalo problémy ve využití říční vody, proto se v 60. letech 20. století využilo systému čistírny odpadních vod pod Českým Krumlovem, obchvatného kanálu z papírny Větřní až k čistírně a připojení komunálních kanalizací Větřní a Českého Krumlova. Obchvatný kanál byl vybudován v letech 1969–1974, ČOV v letech 1985–1992.

V 90. letech minulého století byla papírna zprivatizována. V tomto období město Český Krumlov možnost převzít ČOV do svého vlastnictví nevyužilo. ČOV i obchvatný kanál se tak staly součástí majetku nově vzniklé společnosti JIP Papírny Větřní. Druhou možnost převzetí čistírny, a to v souvislosti se změnami vlastníků papírny na přelomu tisíciletí, město opět nevyžilo.

V roce 2010 se vlastníkem závodu ČOV stala společnost ČOV Český Krumlov s.r.o., která se v roce 2016 dostala do konkurzu. V dubnu 2018 zveřejnil insolvenční správce soudem schválený úmysl prodat podstatné části společnosti ČOV Český Krumlov. Město Český Krumlov chtělo získat čistírnu do svého vlastnictví, jelikož však v danou chvíli nebylo možné současně odkoupit i obchvatný kanál, rozhodlo zastupitelstvo nabídku na ČOV nepodávat.

Obchvatný kanál je v současnosti zapsán v majetku JIP – Papírny Větřní, která je od roku 2013 v konkurzním řízení. Insolvenční správce společnosti deklaruje prodej kanálu současně s ČOV.