Všechno, co jste chtěli vědět o Krumlově, ale báli jste se zeptat.
Pochybnosti nad investicí do čističky?
15. ledna 2021 / František Mikeš
Průtahy s kauzou Čapí hnízdo
11. ledna 2021 / František Mikeš
V krizi se projeví síla a efektivnost státu při eliminaci krizových jevů
06. ledna 2021 / František Mikeš
Hraniční pásmo
21. prosince 2020 / Jan Vaněček
Migrace a volby
13. listopadu 2020 / František Mikeš
Koupit nebo nekoupit ČOV a „Obchvatný kanál“?
20. června 2020 / Antonín Princ
OTÁČIVÉ HLEDIŠTĚ: Budoucnost ve světě ojedinělé open air divadelní scény v Českém Krumlově
08. června 2020 / František Mikeš
OTÁČIVÉ HLEDIŠTĚ: Quo vadis, otáčko?
08. června 2020 / Jan Vaněček
Povídka z knihy Veselosti z krumlovského Česka: Děda Šeda
31. května 2020 / Jan Vaněček
OTÁČIVÉ HLEDIŠTĚ: Reakce na vystoupení místostarosty Martina Háka v ČT k připravované opravě otáčivého hlediště
31. května 2020 / František Mikeš
K tématu nákupu čistírny odpadních vod
24. května 2020 / František Mikeš
Jak dál rozvíjet majetek města?
18. května 2020 / František Mikeš
Vzpomínka na Františka a Dagmar Vaněčkovy
14. května 2020 / Jan Vaněček
Ředitelka Krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová: Je důležité zachovat klid a dodržovat pravidla, která jsou nastavena. Jen tak to zvládneme
24. března 2020 / Jan Bohdal
Služby cestovního ruchu budou jednou z nejpostiženějších oblastí, říká VÁCLAV STÁREK
22. března 2020 / Vojtěch Berka
Dokument: KRIZOVÝ PLÁN KRUMLOVÁCI 2020
17. března 2020 / Vojtěch Němec, Václav Velek
Letiště České Budějovice – kouřová clona a kde je zdravý rozum?
07. února 2020 / Dalibor Uhlíř
Logistika se mění před očima, je potřeba se připravit na budoucí trendy!
20. ledna 2020 / Zdeňka Lovčí
Dělá to BUM! a město je na to bezzubé. Anebo ne?
02. prosince 2019 / Martin Střelec
Wintonovo dítě - Příběh židovské dívky
09. listopadu 2019 / Jan Vaněček
Potřebujeme opravdu Management Plán historického centra a podobné další studie?
01. listopadu 2019 / Jiří Čtvrtník
„Peníze tečou proudem do městské kasy.“
31. října 2019 / Zdeněk Duspiva
Otevřený dopis Sdružení cestovního ruchu Český Krumlov
28. října 2019 / Jaroslav Berka
ROZHOVOR: Jiří Muk: Projekt Medialize it je o mezinárodní výměně zkušeností
27. září 2019 / Jiří Muk
Povídání o čističce a fajnym chłopakovi
21. září 2019 / Jan Vaněček
Finanční úřad v Kaplici neskončí
23. srpna 2019 / Pavel Talíř
Dopisové přítelkyně (Pen Friends)
16. července 2019 / Jan Vaněček
Milí Krumlováci, rozmohl se nám tady takový nešvar...
29. května 2019 / Jaroslav Berka
Umělci média potřebují - projekt UNES-CO Kateřiny Šedé a jeho mediální ohlasy
26. dubna 2019 / Zdeněk Duspiva
Jak dál s rozvojovým fondem?
25. února 2019 / Zdeněk Duspiva
Gymnázium v Kaplici má šanci
18. února 2019 / Zdeňka Lovčí
Připomínky opozičních zastupitelů k materiálu zastupitelstva o koupi ČOV [DOKUMENT]
17. února 2019 / ČK opozice
Podnikat během studia?
09. února 2019 / Zdeňka Lovčí
Rozpočet města v rozporu s přáním koalice
03. ledna 2019 / Miroslav Máče
Vyjádření českokrumlovské koalice k memorandu opozice ze dne 27. 11. 2018 [DOKUMENT]
03. ledna 2019 / ČK koalice
Co mne napadá? Kultura je péče o duši
14. prosince 2018 / Jan Vaněček
ROZHOVOR: Ředitelka GEU Kaplice Zdeňka Lovčí: Rodinná atmosféra na škole není žádné klišé
12. prosince 2018 / Jan Bohdal
(Také) českokrumlovský spisovatel a lékař Ladislav Ptáček by se letos dožil 110 let
29. listopadu 2018 / Jan Vaněček
Volbami to nekončí. Naopak
10. října 2018 / Jaroslav Berka
Divadlo s nejvyšším stropem
14. září 2018 / Jan Vaněček
Pozoruhodný říční druh: NEOVODÁK
13. září 2018 / Václav Král
Český Krumlov a UNESCO & UNES-CO
07. září 2018 / Jan Vaněček
Stanovisko ke kopírování části programu politických stran před komunálními volbami
07. září 2018 / Petr Šandera
Jak se žilo, žije a hlavně jak se nám občanům bude v Českém Krumlově žít?
16. srpna 2018 / Jiří Čtvrtník
Recept nejen pro Krumlováky: Mám málo peněz – co s tím?
04. června 2018 / Markéta Drdová
K projektu Unes-Co Kateřiny Šedé
12. dubna 2018 / Václav Král
Našemu městu chybí již řadu let vizionář
23. února 2018 / Miroslav Páral
ROZHOVOR: Jak podpořit zaměstnanost pracovníků v Krumlově? Nástroje jsou omezené, uvědomuje si Město Český Krumlov
09. února 2018 / Jan Bohdal
ROZHOVOR: Prakticky nevidím rozdíl v kvalitě výuky v Kaplici v porovnání s tím, jak se předměty učí na vysoké škole, říká ředitel kaplického gymnázia, ekonomické školy a učiliště Ladislav Šolc
26. ledna 2018 / Jan Bohdal
Krumlováci: Chceme vědět, jak se vám ve městě žije
30. prosince 2017 / Jaroslav Berka
Český Krumlov FREE.......
28. prosince 2017 / Zdeněk Duspiva
PŘEČETLI JSME ZA VÁS: Cíl dopravní koncepce města Český Krumlov: Integrace hromadné dopravy
26. prosince 2017 / Jan Bohdal
Můj opojný Český Krumlov
26. prosince 2017 / Václav Král
Hraniční pásmo21. prosince 2020 10:37 / Autor: Jan Vaněček

O Šumavě si troufám říci, že je to krásný kus země, který byl osídlen lidmi, kteří uspěli především proto, neboť  si uvědomili, že v životě není nic zadarmo. Žili si tam spokojeně, jen do hospody, do obchodu,  k holiči  a  do školy  to měli o pořádný kus dál.
Část pozemků, polí, luk i některé zemědělské objekty se na Šumavě  nacházely v  hraničním pásmu s Rakouskem a Německem, kam byl v období budování socialismu vstup bez  propustky zakázán. Hraničním pásmem byla například druhá strana Lipna - Přední Výtoň, Svatý Tomáš, Zvonková a další oblasti.   Propustku měli ti, kteří tam bydleli nebo pracovali. A také další občané, kteří do hraničního pásma museli vstupovat za účelem oprav, stavebních prací a jiných pracovních povinností. Propustky vydávalo okresní oddělení Veřejné bezpečnosti. Pokud lidé makali  za  „dráty“, jak se tomu říkalo,  (v lese, na louce a na poli),  hlídali je ještě pohraničníci s nabitými samopaly.  U vstupu do hraničního pásma stála hlídka, která propustky kontrolovala. Kdo ji neměl, musel udělat čelem vzad.  Propustku měli však různí papaláši, milicionáři a další straničtí potentáti. Ti tam  nechodili pracovat, ale zastřílet si na zvěř.  A co tam taky  bývalo  borůvek a hub.  Na těch si taky pochutnali.
Důležité  při vydávání propustky pracujícím lidem   bylo pro estébáky hlavně to, zda dotyčný je politicky spolehlivý. Tím byl myšlen jeho kladný vztah k socialistickému zřízení, což v praxi znamenalo, zda nemá v úmyslu „fouknout“ přes hranice na Západ,  má tam  příbuzného,  nebo se mu tady už nelíbí - kecal  o tom  v hospodě a nějaký dobrák to na něj prásknul, jak bývalo tenkrát dobrým zvykem.  K několika případům překročení hranic stejně došlo. Bez propustky! Nebyli to pouze Češi, kterým se to povedlo, ale také občané bývalé NDR  tudy vzali roha  za kopečky.  Důkazem jejich konání byly opuštěné trabanty, které tady zanechali. Pro jednu enderáckou rodinku přiletělo dokonce k Lipnu letadlo. Bylo to sice hodně riskantní, ale vyšlo to.  Stihlo včas uletět, než se přihnaly stíhačky z Budějovic.
Hranice ilegálně překročily také krávy, které se  za dráty  pásly. Stalo se to na Vimpersku - zkrátka z ničeho nic utekly do Německa. Obešlo se to ale bez incidentu.  Po krávách ani po jiných zvířatech  pohraničníci nestříleli; jen po lidech.
Největší radost z útěku těch krav měl tehdy bavorský sedlák, který jim ochotně poskytl azyl, neboť mu přibyl zdarma do stáje hovězí dobytek. A věřil, že tyhle čtyřnohé imigrantky budou mít u něho trvalý pobyt. Opak byl pravdou. Diplomatickou cestou  bylo zažádáno o jejich vydání, což se podařilo. Některým těmto socialistickým kravám se  zpátky do Čech nechtělo, zlákal je kapitalismus a usmyslely si proto zůstat. Němci je nakonec vydali všechny. Jen ten sedlák se s nimi těžko loučil a požadoval náhradu za stravu a nocleh. Nakonec bylo dohodnuto,  že dostane  na oplátku  několik kulatých balíků slámy a sena. Přestože to bylo od hranic k tomu sedlákovi pár stovek metrů a ještě s kopce, takže by se daly ty balíky  skutálet, vezly se  k němu autem  oklikou  přes celní hraniční přechod.
Došlo i k opačné situaci. Stádo krav přeběhlo z Rakouska k nám. Událo se to na Frymbursku. Krávy byly okamžitě pohraničníky zatčeny a vyhoštěny zpět do Rakouska. Vcelku se tomuto aktu nebránily – patrně si byly vědomy toho, že u nás by hned tak nažrat od nikoho nedostali, neboť o tom, zda se  jim má hodit do žlabu seno a nalít vodu, by se muselo rozhodovat až v Praze. Diplomatickou cestou však byla požadována finanční náhrada za to, že tady krávy  pošlapaly obilné porosty. Rakouská strana odškodnění zaplatila v dohodnuté výši.
Není mi známo, že by v tomto lipenském  hraničním pásmu ještě někdo jiný kromě  zmíněného hovězího dobytka z Rakouska  do k nám  emigroval. Snad jedině mouchy...
Jan Vaněček, čekokrumlovský spisovatel