Všechno, co jste chtěli vědět o Krumlově, ale báli jste se zeptat.
(Také) českokrumlovský spisovatel a lékař Ladislav Ptáček by se letos dožil 110 let
29. listopadu 2018 / Jan Vaněček
Volbami to nekončí. Naopak
10. října 2018 / Jaroslav Berka
Divadlo s nejvyšším stropem
14. září 2018 / Jan Vaněček
Pozoruhodný říční druh: NEOVODÁK
13. září 2018 / Václav Král
Český Krumlov a UNESCO & UNES-CO
07. září 2018 / Jan Vaněček
Stanovisko ke kopírování části programu politických stran před komunálními volbami
07. září 2018 / Petr Šandera
Jak se žilo, žije a hlavně jak se nám občanům bude v Českém Krumlově žít?
16. srpna 2018 / Jiří Čtvrtník
Recept nejen pro Krumlováky: Mám málo peněz – co s tím?
04. června 2018 / Markéta Drdová
K projektu Unes-Co Kateřiny Šedé
12. dubna 2018 / Václav Král
Našemu městu chybí již řadu let vizionář
23. února 2018 / Miroslav Páral
ROZHOVOR: Jak podpořit zaměstnanost pracovníků v Krumlově? Nástroje jsou omezené, uvědomuje si Město Český Krumlov
09. února 2018 / Jan Bohdal
ROZHOVOR: Prakticky nevidím rozdíl v kvalitě výuky v Kaplici v porovnání s tím, jak se předměty učí na vysoké škole, říká ředitel kaplického gymnázia, ekonomické školy a učiliště Ladislav Šolc
26. ledna 2018 / Jan Bohdal
Krumlováci: Chceme vědět, jak se vám ve městě žije
30. prosince 2017 / Jaroslav Berka
Český Krumlov FREE.......
28. prosince 2017 / Zdeněk Duspiva
PŘEČETLI JSME ZA VÁS: Cíl dopravní koncepce města Český Krumlov: Integrace hromadné dopravy
26. prosince 2017 / Jan Bohdal
K projektu Unes-Co Kateřiny Šedé12. dubna 2018 06:32 / Autor: Václav Král
Úchylárna. Blbečkov. Hrozná fraška. Cipovina. Umělecká kravina. Tunýlek na  veřejné prostředky, za které si pár umělců udělá pěkně prázdniny a párty v Krumlově. Takto se v diskuzích vyslovují méně či více rozlícení Krumlováci na  téma aktuálně verbovaných brigádníků pro „viditelné provozování normálního života za mzdu a služební byt v centru Českého Krumlova“ (po dobu jednoho měsíce). Město oznámilo svou aktivní a finanční účast v „sociálně architektonickém“ experimentálním projektu Unes-co celosvětově respektované autorky Kateřiny Šedé. Ve vzduchu je cítit nevole. Budiž tedy třenice! Rád bych se zde pokusil vynést na světlo boží, co pro mnohé rozhořčené pozorovatele zůstává prozatím v temnotách. Pro nikoho zasvěceného není novinkou či překvapením, že Český Krumlov již dlouhou dobu čelí palčivé otázce vylidnění centra města ve smyslu absence trvalého obydlení a zároveň musí akutně řešit neúnosnou míru zatížení města plynoucího z cestovního ruchu. Jde o dvě mimořádně problematická a svým způsobem protichůdná hlediska vývoje dnešního Českého Krumlova. Tolik vzývaný růst dospěl do bodu zlomu. Mezní kapacity byly pokořeny, na pořadu jest pokání. Ruku v ruce s údivem a pocitem zaskočenosti. Organismus města ochromuje masa vypěstovaného podkožního tuku. Hrozí mu cukrovka a přidávají se další neduhy. Město se ocitá v roli tonoucího. Dobré je každé „stéblo“. Do této konstelace vstupuje s jistými prvotními pochybnostmi renomovaná vizionářka Kateřina Šedá, kterou ke spolupráci oslovila ředitelka Egon Schiele Art Centra paní H. Jirmusová Lazarowitz. V tomto bodě se setkávají zmíněné klíčové aspekty a poptávka na jejich řešení: vylidněné centrum, enormní množství turistů a návdavkem potřeba neokoukané a efektivní formy propagace. Eso v rukávu tedy (správně?) tuší ženská intuice právě u K. Šedé. ///////////////////////////////////////////////// Kdo je Kateřina Šedá? Narozena 1977, výtvarnice, jejíž práce má blízko k sociální architektuře. V letech 1999 -2005 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze, je autorkou mnoha sociálně koncipovaných projektů realizovaných v ČR i v zahraničí. Její práce obdržela řadu ocenění: Architekt roku 2017, Magnesia Litera za publicistiku (ČR), TAKU Production Prize (Finsko), Nejkrásnější české knihy roku (ČR), Contemporary Art Society Award (Velká Británie), Cena Jindřicha Chalupeckého (ČR), Fluxus Award (Německo), Essl Award (Rakousko) a další. K vytvoření samostatného projektu ji pozvali např. IHME v Helsinkách (2016), SF Moma v San Francisku (2013 -2014), Tate Modern v Londýně (2011) a mnohé další. Vystavovala například v MMOMA v Moskvě (2016), na Echigo-Tsumari Art Triennale 2015 v Japonsku, na Benátském bienále (2013), v Kunstmuseum Luzern (2012), Mori Art Museum v Tokiu (2010), New Museum v New Yorku (2009), na Manifesta 7 v Bolzanu (2008), na 5. berlínském bienále (2008), v Renaissance Society v Chicagu (2008) nebo na Documenta 12 v Kasselu (2007). Vydala přes třicet knih a publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty. O své práci přednáší nejen na školách, v kulturních domech a v galeriích, ale i na vesnicích a v menších městech, kde se snaží svou činnost přiblížit co nejširšímu publiku a tím ho přimět k vlastní aktivitě. Projekt Kateřiny Šedé UNES-CO bude v letošním roce reprezentovat Českou republiku na 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách. Spoluorganizátorem je Národní galerie v Praze a druhou kurátorkou po autorce je Hana Jirmusová Lazarowitz (ředitelka Egon Schiele Art Centra). Letošní rozhovor s K. Šedou na ČT v pořadu ArtZóna www.katerinaseda.cz ///////////////////////////////////////////////// Třebaže se může zdát nábor brigádníků na „viditelné provozování normálního života v centru Krumlova“ jako méně vkusný vtip, ve skutečnosti jde o obrat k lepšímu. Psycholog by asi použil slova „průlom v terapii“. Experiment nemá záruky, má však vizi. K. Šedá chce do ČK navrátit každodennost a hledat pro něj nový směr. To vše za podpory vedení města. Fenomén vlivu cestovního ruchu ve městech je výsostnou doménou K. Šedé. Cituji ze stránek Národní galerie v Praze: „Projekt Kateřiny Šedé se dotýká dnes často diskutovaného tématu – nárůstu turismu a s tím souvisejících problémů. Tím největším je postupné vylidňování center měst a stěhování obyvatel do okrajových částí města. To bohužel vede k tomu, že se z měst stávají jen prázdné kulisy, kde prakticky neexistuje „normální život“. Průzkumem v konkrétním městě a následnou analýzou umělkyně překvapivě identifikovala shodné rysy s tzv. vyloučenými lokalitami a rozhodla se podle toho hledat řešení.“ Metodou práce K. Šedé je sociální architektura. Pomocí práce s mezilidskými vztahy boří stereotypy a sociální izolaci. Zúčastněné provokuje k aktivitě a novým využitím všedních prostředků probouzí trvalé změny v jejich chování. Organizátorky K. Šedá a H. Jirmusová Lazarowitz o projektu říkají: „Nejde ale jen o to, co se jinde běžně dělá a v Krumlově kdysi dělalo, ale zejména o to, co by lidé chtěli v takovém městě zkusit, ale z nějakého důvodu si na to netroufají nebo jim v tom je z nějakých důvodů bráněno." Hluboko uvnitř si kladu otázky: Kterému pohlaví je přirozenější sklon k drancování? Kterému pohlaví je shůry dána silná intuice a vzácně jemná energie pro zachování života? Václav Král