Všechno, co jste chtěli vědět o Krumlově, ale báli jste se zeptat.
(Také) českokrumlovský spisovatel a lékař Ladislav Ptáček by se letos dožil 110 let
29. listopadu 2018 / Jan Vaněček
Volbami to nekončí. Naopak
10. října 2018 / Jaroslav Berka
Divadlo s nejvyšším stropem
14. září 2018 / Jan Vaněček
Pozoruhodný říční druh: NEOVODÁK
13. září 2018 / Václav Král
Český Krumlov a UNESCO & UNES-CO
07. září 2018 / Jan Vaněček
Stanovisko ke kopírování části programu politických stran před komunálními volbami
07. září 2018 / Petr Šandera
Jak se žilo, žije a hlavně jak se nám občanům bude v Českém Krumlově žít?
16. srpna 2018 / Jiří Čtvrtník
Recept nejen pro Krumlováky: Mám málo peněz – co s tím?
04. června 2018 / Markéta Drdová
K projektu Unes-Co Kateřiny Šedé
12. dubna 2018 / Václav Král
Našemu městu chybí již řadu let vizionář
23. února 2018 / Miroslav Páral
ROZHOVOR: Jak podpořit zaměstnanost pracovníků v Krumlově? Nástroje jsou omezené, uvědomuje si Město Český Krumlov
09. února 2018 / Jan Bohdal
ROZHOVOR: Prakticky nevidím rozdíl v kvalitě výuky v Kaplici v porovnání s tím, jak se předměty učí na vysoké škole, říká ředitel kaplického gymnázia, ekonomické školy a učiliště Ladislav Šolc
26. ledna 2018 / Jan Bohdal
Krumlováci: Chceme vědět, jak se vám ve městě žije
30. prosince 2017 / Jaroslav Berka
Český Krumlov FREE.......
28. prosince 2017 / Zdeněk Duspiva
PŘEČETLI JSME ZA VÁS: Cíl dopravní koncepce města Český Krumlov: Integrace hromadné dopravy
26. prosince 2017 / Jan Bohdal
ROZHOVOR: Prakticky nevidím rozdíl v kvalitě výuky v Kaplici v porovnání s tím, jak se předměty učí na vysoké škole, říká ředitel kaplického gymnázia, ekonomické školy a učiliště Ladislav Šolc26. ledna 2018 15:13 / Autor: Jan Bohdal
Ladislav Šolc řídí gymnázium, střední ekonomickou školu a střední odborné učiliště přes dva měsíce a již stačil nasát atmosféru školy. Hovořili jsme s ním o přijímacích zkouškách, aktuálních úkolech i budoucích vizích. Jan Bohdal, redaktor (JB): Řídíte školu, která je složena z několika oborů a je v ní gymnázium, střední ekonomická škola i odborné učiliště. Setkal jste se už někdy s takovým modelem, a jak je tento funkční? Ladislav Šolc, ředitel GEU (LŠ): Dneska je integrace moderní úplně ve všech odvětvích, oborech, školství nevyjímaje. Když nabídnete víc produktů, tak máte větší šanci přílivu zájemců. Na druhé straně je to obrovský tlak a duševní vypětí na učitele a řídící pracovníky. JB: S jakým cílem jste před dvěma měsíci vstoupil do funkce ředitele kaplické střední školy? A jak jste spokojen s výukou? LŠ: Mým úkolem je nyní hlavně naplnění dvou tříd, to jsem řekl už několikrát. Udělal jsem už tři inspekční návštěvy a to v hodinách ekonomiky, němčiny a angličtiny, což jsou oblasti, kterým rozumím. Byl jsem velmi spokojen a prakticky nevidím rozdíl v kvalitě výuky v Kaplici v porovnání s tím, jak se předměty učí na vysoké škole. JB: Objevovaly se informace, že někteří rodiče zpochybňovali kvalitu výuky...   LŠ: Po zjištění všech skutečností a po absolvování inspekčních návštěv takové informace naprosto odmítám. A také v reakci na tyto ohlasy škola publikuje na webových stránkách profily svých učitelů, aby si čtenáři z Kaplicka i Budějovicka mohli přečíst, co naši učitelé umí, na co jsou kvalifikováni a v jakých oblastech se profilují. JB: Budete iniciovat setkání třeba s rodiči a žáky tak, jak jste naznačil při úvodním setkání s občany v Kaplici? Mluvil jste o tom, že budete navštěvovat základní školy.  LŠ: To už jsem udělal. Navštívil jsem dvanáct devátých tříd základních škol. Kromě spádové oblasti Kaplicka jsem byl na Lipensku, ale také v Českých Budějovicích. Je to taková bitva v marketingu. Musíte do škol osobně jít, oslovit a jít s kůží na trh.  JB: Na začátku jste mluvil o vašem prioritním úkolu, naplnění dvou tříd. Na to je třeba nějaký plán. Jaký je ten Váš? LŠ: Ano, naplnění dvou tříd a to jedné na gymnáziu a jedné na střední ekonomické škole. Jedná se o třicet čtyři studentů. Zapojil jsem vlastní nápady a jednal doslova tváří v tvář. Mluvil jsem přímo s žáky základních škol. Stalo se mi například v Loučovicích, že jedna z dívek přiběhla ke stolku po mém vystoupení a řekla mi: „Budějovice škrtám, jdu k vám!“ Z toho jsem viděl, že takový přístup „face to face“ zafungoval a některé žáky se nám podařilo motivovat k tomu, aby přemýšleli o studiu na naší škole. Kolik studentů skutečně odevzdá zápisové lístky, to samozřejmě nemůžeme vědět. Spolupracujeme ale se zastupiteli a radou města Kaplice a snažíme se sestavit přehled vážných zájemců o studium. Nenecháváme nic náhodě. Rodiče volají a ptají se. Snažíme se jim ze všech sil předat všechny informace a kvalifikovaně poradit. JB: Vypadá to na hladký průběh, ale ze znalosti situace vím, že škola řeší právě problémy s nedostatkem studentů… LŠ: To je pravda a od toho tu jsem, abych s tím něco udělal. Překvapilo mě, že v některých blízkých obcích prý ani nevědí, že střední škola v Kaplici existuje. To mi přijde neuvěřitelné, protože zdejší obory mají velmi bohatou tradici. Je ale nutné dodat, že žáci sice v rámci výuky vyslechli prezentaci naší školy, ale doma už to, tak nějak, zapomněli říct rodičům. Takže jsme se zaměřili na jednání s rodiči. JB: S náborem studentů souvisí den otevřených dveří. Jaký byl ten váš na kaplickém GEU a jak se na něm podíleli studenti? LŠ: Nutno poznamenat, že jsme měli pozvány studenty gymnázia, kteří mě už při mé úvodní prezentaci potom, co jsem nastoupil do funkce ředitele GEU, příjemně potěšili svými prezentačními schopnostmi, rétorickými dovednostmi a asertivitou. Pochopitelně se projevili také studenti ekonomické školy. Ale už před dnem otevřených dveří rostl zájem žáků jako houby po dešti. Věřím, že v polovině února budeme díky již zmíněné spolupráci s vedením města Kaplice vědět, jaký je skutečný zájem o studium. Na začátku března to pak bude definitivní číslo. JB: Proč by studenti měli jít studovat zrovna do Kaplice? Studuje se tady dobře? Jsou tady pro to podmínky? LŠ: Je pravda, že ta škola má obrovskou tradici. S kýmkoliv jsem hovořil, tak byl s touto školou spokojen, a kdo ji absolvoval, dosáhl kariéry. Ve firmách či neziskových organizacích. Jsou to lidé kolem čtyřicítky, rodiče současných žáků. Udělám všechno pro zachování této tradice. Pevně věřím ve své schopnosti a v týmovou práci s kolegy ve škole, s panem starostou a místostarostou, radními, zastupitelstvem a krajským úřadem. To jsou faktory, které nám dávají předpoklad pozitivního výsledku. JB: Hovoříme o škole, výuce, studiu. Jaké jsou příležitosti pro studenty potom, co absolvují? LŠ: Jsme v kontaktu s podnikateli v naší blízkosti, protože i rodiče pochopitelně zajímá, jaké budou mít jejich děti uplatnění. Na Kaplicku komunikuji s několika firmami, pracovní příležitosti jsou zde rozmanité a například firma Engel podporuje naše učební obory. Velmi si toho vážím a přál bych si rozšíření této spolupráce o další obory. Byla by to příležitost například pro naše studenty logistiky. JB: Hovořím s Vámi sice jako s ředitelem, ale už dříve jste uvedl, že se chcete zapojit přímo do výuky. Už jste při tom všem shonu s přípravami přijímacích zkoušek a náborů našel čas? LŠ: V sudém týdnu mám dvě hodiny ekonomiky týdně a dvě hodiny tělocviku a v lichém týdnu mám čtyři hodiny tělocviku. Dalo by se říct, že jsem poznal i kvalitu, učím ekonomiku kuchaře a číšníky. Jsem potěšen, že naši studenti dokáží přemýšlet prakticky. Mají obchodní myšlení, mají obchodního ducha a myslím si, že jsou schopni samostatně přemýšlet. To je základ všeho. JB: Až se přežene období přijímaček, máte nějaký další cíl, kam by se střední škola v Kaplici měla nasměrovat? LŠ: Pokud se podaří naplnit dvě třídy, jak je v plánu, chci trochu proměnit portfolio předmětů zejména v rámci ekonomické školy. Chtěl bych zavést předmět management a v plánu je také nový obor cestovní ruch. Pro výuku managementu uděláme výběrové řízení a vybereme takového lektora, který bude splňovat všechny požadavky, které právě předmět management vyžaduje. Musí mít dostatečnou praxi, minimálně vysokoškolské vzdělání a také například zkušenosti ze zahraničních stáží. Ideální bude i znalost angličtiny a v našem prostředí samozřejmě němčiny, vzhledem k řadě firem, které mají své mateřské společnosti v Rakousku či Německu. Ve spolupráci s místními firmami totiž vidím budoucnost. Rozhovor vedl Jan Bohdal