Čistička stávající nebo nová? Za jakou cenu? A co s obchvatným kanálem? Dlouho očekávané třaskavé lednové jednání zastupitelů Českého Krumlova, jehož pátým bodem byl návrh na koupi čistírny odpadních vod a obchvatného kanálu, bylo nakonec souhrnem informací k problematice a výzvou zastupitelům k zaslání připomínek pro zpracování pro další jednání v únoru. Před jednáním se na veřejnost dostaly neveřejné materiály včetně odhadní ceny, důležité pro vyjednávání o částce koupě a také několik anonymních materiálů, které zastupitele upozorňují na rizika koupě. Zastupitelstvo se k projednání koupě čističky vrátí v únoru, po souhrnu a vyhodnocení připomínek a návrhů zastupitelů. Místostarosta Josef Hermann se obává toho, že pokud město nepodá nabídku, přijde na řadu veřejná dražba, možný vstup dalších zájemců a prostor ke spekulacím s nemovitostmi. Naopak například zastupitel Zbyněk Toman upozornil na to, že není co uspěchat. Investice v minimální výši 230 milionů korun je jedna z největších v historii města. Město by koupilo zároveň pozemky, které by šlo později využít komerčně. Podle odborníků není nezbytné, aby čistička fungovala na plný výkon a v celém svém rozsahu. Vzrušenou atmosféru vyvolal fakt, že se některé materiály dostaly na veřejnost přesto, že byly vázány mlčenlivostí. V závěru jednání neprošel návrh Miroslava Máčeho pouze na podání nabídky na koupi obchvatného kanálu. Zastupitelé v navazujícím hlasování vzali na vědomí projednání informací k nabídce na koupi čistírny odpadních vod.


Videozáznam jednání zastupitelstva města z 31. ledna 2019 přehrajete ZDE.

Tisková zpráva Města Český Krumlov ZDE.

Starosta města Dalibor Carda na úvod projednávaného bodu programu (ČOV) řekl, že se v problematice pohybuje už asi 6 nebo 7 let. K problémům došlo potom, co JIP převzal soukromý vlastník. Situace se vyvíjela potom, jak se měnila vlastnická struktura. K možnosti jednání o koupi došlo potom, co čistírnu převzal insolvenční správce. „Kotrmelců byla spousta,“ hodnotil Carda s tím, že město jedná ve shodě s městem Větřní a servisní organizací, společností ČEVAK. V průběhu uplynulých čtrnácti dnů, kdy byli informováni zastupitelé, do té doby bylo město zavázáno mlčenlivostí. „Jsem přesvědčen, že jsme žádné chyby neudělali a získali jsme informace, které jsme chtěli získat,“ doplnil Carda.
Místostarosta Josef Hermann upozornil na veřejnou důvodovou zprávu, která je základním pojednáním o celé skutečnosti. Jak JIP, tak ČOV jsou podniky v insolvenci a to může být velkým ohrožením pro město Český Krumlov. „Větší problém pro město Český Krumlov neznám,“ řekl Hermann. Po četných jednáních v období asi pěti let má město, podle Hermanna, nejlepší příležitost, jak problém vyřešit a zajistit čištění odpadních vod v našem městě i ve Větřní, a mít čištění vod plně pod kontrolou. „Schválení podání nabídek není schválením koupě, je to nabídka druhé straně,“ upozornil Hermann s tím, že věří, že druhá strana nabídku akceptuje a koupě bude předmětem finálního jednání zastupitelstva. Vedení města nyní pracuje s dalšími podněty, ale je si vědomé také anonymních informací, které se objevily na veřejnosti. „Dohodli jsme se na změně dnešního cíle jednání,“ řekl Hermann s tím, že město chce vzbudit veřejnou diskusi k problematice. Na únorovém jednání by pak zastupitelstvo mělo jednat o podání nabídek. Znalecký posudek nebyl zveřejněn, byl předán jen zastupitelům, ale podle Hermanna se dostal na veřejnost, což není „dobrá situace“. Všechny materiály proto budou do příštího zastupitelstva raději plně veřejné.
Vojtěch Němec si myslí, že veřejná diskuse je správná. “Před třemi lety jsem řekl, že je to vražedná sebevražda,“ s tím, že je znalecký posudek manipulativní a vychází ze standardů realitního trhu. Ve znaleckém posudku je minimálně pět věcí, které nejsou v pořádku. „Nevím pane místostarosto, zda jste tu za občany nebo za největšího věřitele. U vás mě to překvapuje,“ řekl směrem k Hermannovi Němec. Místostarosta Hermann poprosil, aby byly otázky formulovány písemně a zaslány vedení města. „Uveďte, o jaké chyby se jedná. O jedné víme díky anonymu. Jedná se o most do Lověšic, který město nebude kupovat. Materiál, který předkládáme, vás k ničemu nenutí,“ uvedl Hermann s tím, že zveřejňování částek nabídek, posudků a dalších je nevýhodné pro další vyjednávání v tržním prostředí. Hermann upozornil na riziko, že v případě nepodání nabídky pravděpodobně dojde k tomu, že soud odebere výlučnou možnost koupě a čistírnu si bude moci koupit kdokoliv. Pokud by k tomu došlo, mohly by ceny narůst až trojnásobně. „Nejednám pro věřitele, ale s kolegy tak, aby soudce přijal nabídku. 150 milionů korun nebylo přijatelných, částka kolem 200 milionů ano. Neznamená to, že nabízená částka 180 milionů akceptována bude,“ řekl Josef Hermann.
„Podstatná věc je, za kolik čističku koupit. Jsem přesvědčen, že 330 milionů za novou čističku je nadsazená cena,“ řekl v diskusi Milan Hodboď. Navrhl, aby byl vypracován konkurenční návrh. Vhodným příkladem by byl případ ze Dvora Králové, kde je rozpočet nové čistírny zhruba 150 milionů korun. Problém podle něj není koupě jako taková, ale cena koupě, která je neadekvátní.
Petr Šandera není zastáncem odkupu čistírny odpadních vod, ale je pro „perspektivnější řešení“. Vyzval vedení města k vypracování alternativního řešení a o podrobnější informace k nabídce. Současné řešení mu připadá, že už je pro vedení města vše hotové. "Nechci předjímat diskusi, ale přimlouvám se, aby byl problém podrobněji vyargumentován,“ řekl Šandera.
Miroslav Máče upozornil na navýšení nákladů na stočné a do zásahu domácích rozpočtů občanů. „Bez reálné ceny nemůžeme ani rozhodovat, a to je to, co nám tu chybí,“ řekl Máče, podle kterého je celá transakce nejistá, vzhledem k technologiím, které mají návaznost na odpadní vodu z JIP. Jistá není ani budoucnost „důlního díla“ – odpadního kanálu – kde si může Báňský úřad klást podmínky. „My tu zadlužujeme budoucí zastupitelstva a občany. Je třeba zvážit to, zda by se čistička nedala koupit za míň,“ uvedl Máče. Navrhl, aby se hlasovalo alespoň o odkoupení obchvatného kanálu. Na to reagoval Josef Hermann s tím, že kanál nebude nikdy na prodej zvlášť: „Koupit kanál a nemít ČOV… To nikdo neudělá.“
Barbora Šiftová ve svém příspěvku řekla, že nepodstatnější věcí je, aby občany Českého Krumlova nezatěžovaly náklady na čištění odpadní vody z Větřní a JIP. Není jisté, že se oba subjekty projektu zúčastní. Podle Josefa Hermanna JIP chce mít jistotu ceny do budoucna: „Pro JIP navýšení bude i pro město Větřní a je věc provozovatele, aby sjednal odpovídající ceny pro oba subjekty.“
Zbyněk Toman vyžaduje kompletní informace a ne jen „tendenčně“ zpracovaný materiál. „Zavedená taktika: Všechno rychle a hned neřeší problém. Neměli bychom se strašit rychlostí nebo tím, že něco zanedbáme,“ řekl Toman. Podle něj není odhad proveden správně. „Předpokládal bych zpracování nezávislého posudku,“ dodal Toman a napadl nastavení jednání o koupi čističky bez delší možnosti přípravy. Tomanovi vadí také absence informace o financování. „Není možné věci řešit tak, že uvidíme, jak to bude. „Přece musíme vědět, kolik nás to bude stát. Dejte informace zastupitelům dopředu a odbydeme si problémy s nedůvěrou,“ řekl Zbyněk Toman. Místostarosta Hermann připomněl, že se problematika odkupu řeší více než rok, nic není narychlo. Subjekty na druhé straně nebyly připraveny, řekl Hermann.
Jiří Bloch připomněl alternativu výstavby obchvatného kanálu na pravém břehu Vltavy, což by přineslo opět rozkopané město a další s tím spojené problémy. Bloch upozornil na další rizika, jako třeba velkou vodu, která by mohla zapříčinit ekologickou katastrofu. Velká plocha čistírny v Domoradicích je jednak bezpečnějším prostorem v případě záplav a také tyto pozemky mohou být v budoucnu jinak komerčně využity.
Jiří Klosse si myslí, že odkup čističky je "jediné správné řešení mezi všemi špatnými."

Václav Velek by byl pro alternativní variantu výstavby čističky nebo pro nákup, ale za předpokladu, že to bude pro město výhodné. Existuje návrh na vybudování čističky za 330 milionů, ale bez podobnějších informací. Velek by do diskuse pustil odborníky, aby se podobněji vyjádřili a sami navrhli, co je pro město nejlepší. Velek si nemyslí, že by provoz čistírny byl v současnosti ekologický. „Zápach je pro obyvatele obtěžující, znám jich několik, kteří se odstěhovali,“ sdělil Velek. Jiří Heřman (ČEVAK) reagoval, že čistička bez zápachu neexistuje, existují ale postupy, které mohou situaci řešit – investicí do technologií.
Jiří Heřman z firmy ČEVAK v diskusi uvedl, koncepce čistírny byla stanovena před desítkami let a pokud nebude součinnost odpadní vody z Větřní a z Českého Krumlova, nebude čistírna fungovat. „Čistírna nemá problém, že by nemohla čistič jen pro Krumlov a náklady na tuto úpravu jsou marginální,“ dodal však Heřman. Z jeho analýzy vyplývá, že provozní náklady čističky jsou adekvátní. Ve srovnání s jinými případy, například ve Dvoře Králové, Český Krumlov musí řešit právě obchvatný kanál a jiné problémy. Nová čistírna bude prostorově menší, ale koncepčně (technologicky) nebude jiná. Jediný rozdíl je odbourávání dusíku, ale jen v případě, že do čistírny přitečou vody z Větřní. I tak by se jednalo o investici zhruba 1,5 milionu korun. Heřman připustil riziko, že JIP bude vyrábět, ale nebude platit za službu čističky. Kdyby vše probíhalo normálně, čistírna by ekonomicky na sebe vydělala. Maximální dopad pro občany, pokud došlo ke zvýšení ceny, je zhruba 700 korun ročně. Původní studie si město Český Krumlov nechalo vypracovat už v roce 2012. Podle Heřmana neexistuje příliš alternativních variant, vlastně existují dvě – koupě stávající čistírny nebo výstavba vhodně umístěné čistírny nové.
„Bude provoz čističky potom, až bude vše splaceno, pro město ekonomicky výhodné,“ ptá se Jan Vorel. Podle Josefa Hermanna nelze předvídat, co přijde po patnácti letech, až bude investice zaplacena. „Klíčový význam je, že stočné budeme mít v ruce,“ dodal Hermann.
Obyvatel Českého Krumlova a odborník v oblasti insolvenční správy Zdeněk Zajíček uvedl, že místostarosta Josef Hermann uvádí nepravdivé, zavádějící a účelové informace. Zajíček je rád, že se znalecký posudek dostal na veřejnost, protože díky tomu došlo k zastavení schválení nákupu. Zdeněk Zajíček upozornil na zákonnou úpravu pro čištění vod, která neříká, že by muselo zařízení vlastnit město. Podle něj také existují přípustné omezující hodnoty pro stanovení stočného, které musí být podloženy kalkulací. Jiří Heřman však vysvětlil, že Zajíček nevycházel ze správného postupu. „Nemáte pravdu prakticky v ničem,“ kontroval Heřman.
Jan Votřel ve fóru občanů vyzval, aby se konkrétně hovořilo o jménech, kteří byli označení za „dravé podnikatele“. Podle Josefa Hermanna jich bylo více a všichni jsou podnikatelsky činí v různých oblastech. V souvislosti s čistírnou odpadních vod se totiž hovoří například o podnikateli Tomáši Pitrovi či místním podnikateli Voku Wippernovi. Hermann Pitra označil za klíčového věřitele, osobně prý s ním ale nikdo nejednal. "Tomáš Pitr vystupuje jako klíčový věřitel v ČOV Český Krumlov. Takto s námi vystupoval asi ve třech jednáních, protože nás požádal o jednání," uvedl Josef Hermann.