Všechno, co jste chtěli vědět o Krumlově, ale báli jste se zeptat.
Český Krumlov podává nabídku na odkoupení čističky odpadních vod a obchvatného kanálu za 230 milionů korun28. března 2019 20:51 / Autor: Jan Bohdal

Krumlovské zastupitelstvo schválilo ve čtvrtek 28. března podání nabídky na odkoupení čistírny odpadních vod a obchvatného kanálu za 230 milionů korun. Pokud protistrana, kterou jsou insolvenční správci ČOV a Jihočeských papíren Větřní nabidku akceptují, vedení města začne pracovat na přípravě smluvní dokumentace a zajištění financování, které bude čerpáno z úvěru. Vedení města si dalo za úkol předložit rozpočtový výhled na dobu splácení této investice. Podle místostarosty Josefa Hermanna přitom nebudou ohroženy běžný provoz rozpočtu a rozvojové aktivity města, ale tato investice bude spravována samostatně. Pro návrh odkoupit ČOV za 180 milionů a kanál za 50 milionů se vyslovilo čtrnáct zastupitelů. Devět členů krumlovské opozice opustilo jednací sál před tímto hlasováním a zároveň potom, co nebyl schválen jejich protinávrh na odkup čističky a kanálu za 40 milionů korun (30 milionů za ČOV a 10 za obchvatný kanál). Zastupitelé se tak vlastně shodli, že chtějí čistírnu koupit, rozhodující však bylo, za jakou cenu.

Březnovému schválení návrhu na odkup předcházely dva měsíce zpracování připomínek zastupitelů do původního návrhu, který vedení radnice předložilo letos v lednu a který vzbudil velmi vypjatou atmosféru při veřejném projednání. Zastupitelé se totiž ohradili proti tomu, že byli “postaveni před hotovou věc” a neměli možnost se s materiály podrobněji seznámit. O průběhu lednového jednání zastupitelstva jsme psali ZDE. “Díky otázkám a odpovědím předkladádáme materiál větší kvality,” uvedl místostarosta Českého Krumlova Josef Hermann, podle nějž měli zastupitelé možnost se rozhodnou, byť se jedná o složitou problematiku. Ani v březnu však opozice nebyla spokojena s prezentací záměru a vznášela řadu připomínek a dotazů. Na ně odpovídal zejména místostarosta Hermann, zpracovatel posudku na odkup čistírny Pavel Dytrych a pozvaní projektanti Jiří Sváček s Josefem Smažíkem, kteří hovořili o alternativním plánu výstavby zcela nové čistírny odpadních vod v centru Krumlova.

Podle zastupitele Miroslava Máčeho bylo hlasování jedno z nějtěžších za dobu, co je zastupitelem. Upozornil na to, že se jedná o výrazné zadlužení občanů. Zastupitelé musí jednat jako správní hospodáři a může je potkat trestní oznámení, pokud nerozhodnou správně. Podle Máčeho nejde o přetahování koalice a opozice, ale odpovědnost za toto rozhodnutí. Vadilo mu, že vedení města vyřklo určitou nabídku ceny a už od ní nechtělo ustoupit. Nejednalo se přitom o rozhodnutí celého zastupitelstva. Nejhorší je, podle něj, takto stanovená cena. Do dneška se neví, jak bude participovat ČEVAK, který je stávajícím provozovatelem, a město Větřní. Máče souhlasí s koupí, ale pochybuje o ceně. Místostarosta Hermann v reakci připustil, že na zastupitele může někdo podat trestní oznámení z různých důvodů, i proto, že město ČOV třeba nekoupí. Koupě je šance, kterou buď město využije nebo nevyužije, uvedl Hermann a připomněl, že zastupitelstvo si nemůže stanovit cenu takovou, jaká se mu líbí. Podle Hermanna město Větřní dle vlastního vyjádření participovat na koupi nebude. Spolupráce s ČEVAKem v rámci financování nebude potřeba, pokud bude čas na zajištění úvěru.

Barbora Šiftová se ve svém vyjádření zaměřila se na cenu ČOV. Podle ní se jedná o klíčové rozhodnutí o dalším rozvoji Českého Krumlova nebo splácení úvěru za ČOV, kterou město, podle ní, vůbec nemusí vlastnit. Občané se jí prý vyděšeně ptají, ale říká jim, že město nemusí ČOV kupovat a zadlužovat se na další desítky let. Místostarosta Hermann reagoval: 230 milionů je opravdu vysoká částka, ale nerozumí tomu, proč by měla investice ohrozit další rozvoj města. V důvodové zprávě je uvedeno, že rozvojové prostředky nebudou nijak zasaženy, úhrada jistiny a úroků půjde ze zhruba 20 milionů ročních příjmů za pronájem ČOV provozovateli. Hermann vysvětlil, že si nový vlastník může zahrnout náklady na pořízení do kalkulace ceny za vodu. Podle něj je výhodné pro město a občany, aby ČOV byla ve vlastnictvím Českého Krumlova. Šiftovou mrzí, že se město neobrátilo na nezávislé subjekty, například univerzity, aby posoudily celou situaci a nezávisle doporučili řešení. “Je to tak zásadní rozhodnutí, že by zasloužilo referendum,” dodala Šiftová.

Pavel Dytrych, zpracovatel posudku na koupi čističky, reagoval na slova Barbory Šiftové a řekl, že ve vypracovaném posudku nevidí problém. Znalecký posudek je vypracován stejným způsobem, jako například v jiných případech, které se týkají veřejné služby. Typicky třeba zimního stadionu v Českých Budějovicích. Metoda byla, podle Dytrycha, dostatečně zdůvodněna. Poměrně podrobně vysvětlil parametry stanovení nabídkové ceny se všemi aspekty, například, že je majetek v insolvenčním řízení. “Odvedli jsme objektivní práci stanovení hodnoty pro negociaci výsledné ceny. Hájím svou práci bez ohledu na anonymy a další vyjádření,” oponoval Dytrych kritickým názorům. Například Zbyněk Toman prohlásil, že nebude pro návrh hlasovat. Materiál se podle něj jen zabývá tím, jak je výhodné koupit, ale nemá žádné další varianty. “Materiál je tendenční,” řekl. Místostarosta Hermann reagoval, že není pravda, že by neexistovaly varianty, dokonce byly předloženy zastupitelům k vyjádření. Podle něj je předložený návrh vedení města nejlepší variantou.
Vojtěch Němec se ale ptal, když je všechno tak “super”, proč nikdo další neprojevil o čističku zájem? Hermann vysvětlil, že město má “nepsanou exklusivitu” na jednání předtím, než insolvenční správci otevřou nabídku veřejnosti.

Václav Velek reagoval na článek Karla Hrubeše v Mladé frontě Dnes a ptal se Josefa Hermanna, jak probíhalo jednání s Tomášem Pitrem. Hermann vysvětlil, že z jednání s Pitrem odcházeli s poníženou nabídkovou cenou 180 milionů z původních 200 milionů. Velek zpochybnil způsob jednání vedení města a naznačil, že to je stejně nestandardní, jako kdyby se v devadesátých letech starosta Vondrouš scházel na schůzkách s Františkem Mrázkem. Podle Velka jde takové jednání bez mandátu možná až mimo zákon. Hermann odmítl, že by město uvedl do zvláštní pozice nebo mimo zákon, veřitel Tomáš Pitr sám přišel na jednání za vedením města a Hermann dobře zvažoval co dělat i po poradě s právníky.

Milan Hodboď zpochybnil některé části důvodové zprávy, ve které prý některé informace chybí a některé jsou zase nepravdivé. Například, že ČOV nebylo možné v minulosti koupit za cenu asi 36 milionů řekl, řekl Hodboď. K transakci ale nedošlo. Hodboď souhlasil, že pokud chce ČOV za tuto cenu někdo koupit, ať si ji koupí a provozuje, cenu stočného to neohrozí. ČOV nevydělá vůbec nic, neprovozuje totiž žádné komerční služby. Hermann uvedl, že důvodová zpráva byla kolektivní prácí zaměstnanců úřadu a politického vedení města Český Krumlov a doplnil, že v době, kdy byl starostou František Mikeš, došlo k jednání o případné koupi, se kterým nemá současné vedení města nic společného. Ale na jeho obranu Hermann řekl, že město sice promýšlelo varianty spolupráce s ČOV, ale nemělo nikdy přímou možnost čistírnu koupit.

Další poměrně košatá diskuse se točila zejména kolem stanovení nabídkové ceny a návaznostmi na hrozby budoucího zadlužení města Český Krumlov. Zaznělo také několik technologických otázek a odpovědí, například v souvislosti s výstavbou zcela nové čistírny. Ke slovu se jen sporadicky dostávala hlava města, starosta Dalibor Carda. Nesouhlasil s tím, že když město ČOV nekoupí, nic se nestane. Dokonce existují příklady, kdy by se cena za průtok kanálem mohla zvýšit trojnásobně, upozornil. Ukázalo se, že se nevyplatí rozdělit dva majetkové celky - ČOV a obchvatný kanál. Když město bude vlastnit ČOV, bude se chovat k občanům férověji, jiný soukromý majitel město šetřit rozhodně nebude. “To vám garantuji,” upozornil Dalibor Carda zejména na možnost jednání nového majitele v prvním roce od pořízení.
Obrázky: Repro online vysílání MÚ Český Krumlov / Google Maps